Původ

     Burská koza vznikla v Namibii, pochází z původní hotentotské kozy, která je potomkem nubijských koz, na vzniku burské kozy se podílela i indická a evropská plemena, která byla v jižní Africe chována již od 19. století.

 

Až do 20. století chovali zemědělci ve východním Kapském regionu kozy s dobře stavěným tělem, vysokou masnou užitkovostí a vysokými přírůstky.

Tyto kozy byly bílé a na hlavě a ramenou kaštanově červené. Produkovaly značné množství masa a kvalitní kožky.

V roce 1959 založili holandští farmáři v jižní Africe (Burové) svaz chovatelů burských koz a stanovily se chovné cíle – jako tělesná stavba a vzhled burské kozy.

Dobré vlastnosti, jako zmasilost, velikost, ranost, klidný temperament a přizpůsobivost burských koz vzbudily pozornost i v jiných zemích. Ale burské kozy nemohly být exportovány do jiných zemí bez nutné karantény.

Z Namibie a jižní Afriky byl v roce 1977 importován malý počet zvířat a sperma. Napříkld do německa se první burské kozy dostaly jako živá potrava pro lvy do ZOO, ošetřovatelům se naštěstí zvířata zalíbila a založila tak začátky chovu v SRN. V Evropě byly (a jsou) využívána v rámci převodného křížení k vytvoření čistokrevného chovu.

Plemenné znaky

Burské kozy jsou velkého tělesného rámce s dlouhým trupem, širokými osvalenými rameny, dobře vyvinutým hlubokým a širokým hrudníkem, širokým rovným hřbetem, výrazným klenutím žeber a osvalenými dlouhými končetinami. Jsou krátkosrsté, základní barva je bílá s červenou hlavou a krkem. Hlava má zeména u kozlů výrazný klabonos a zpravidla bílou lysinu. Zvířata jsou rohatá - rohy jsou lehce zahnuté dozadu, uši jsou dlouhé, dolů visící.

Míry a váhy:

	Koza	Kozel
Hmotnost	65 - 75 kg	90 - 130 kg
Výška v kohoutku	65 – 75 cm	75 – 90 cm

Užitkovost a zkoušky užitkovosti

Burská koza je masné až kombinované plemeno s trojstrannou užitkovostí (maso-mléko-kůže).

Burská koza nemá sezonní říji – tzn. že jsou možné 3 porody za 2 roky.

Plné osvalení kýty, hřbetu, ramen a hrudi je vidět zejména u kůzlat. Jatečná výtěžnost se pohybuje nad 50%, maso je chutné a jemné.

Burské kozy jsou díky jejich klidnému temperamentu bez problémů drženy s jinými zvířaty (ovce, koně, krávy) a hodí se také k údržbě krajiny k boji s křovím.

Je požadováno:

Ø min. 1 okozlení za rok

Ø 1,8 kůzlat na vrh

Ø dobré mateřské vlastnosti, dostatečná produkce mléka

Ø klidná povaha

Ø denní přírůstek kůzlat v odchovu 200 až 250 g

.

Chovný cíl

Přáním je plně osvalená, silná, široká a hluboká koza s dlouhým široce nasazeným a ne moc propadlým hřbetem. Korektní postoj končetin se silnou ne moc dlouhou spěnkou je důležitý pro dobrou chodivost. Dobře utvářené vemeno s ne moc silnými struky je žádoucí k bezproblémovému odchovu kůzlat.